My a život kolem nás

William Shakespeare Narození duben 1564 Stratford nad Avonou Úmrtí 23. duben 1616 Stratford nad Avonou Státní příslušnost Spojené království - Anglie Období tvorby 1591 − 1612 Významná díla Hamlet Romeo a Julie Zkrocení zlé ženy ... Manžel/Manželka Anne Hathaway Vlivy Publius Ovidius Naso Vliv na nesčetné množtví umělců Podpis multimediální obsah na Commons původní texty na Wikizdrojích citáty na Wikicitátech. Plné texty děl na Projektu Gutenberg. Seznam děl v databázi Národní knihovny Portál literatura William Shakespeare (pokřtěn 26. dubna 1564 – 23. dubna 1616) byl významný anglický básník a dramatik, klíčová postava moderního evropského dramatu. Obvykle je považován za anglického národního básníka. Dochovalo se 39 jeho divadelních her, 154 sonetů, dvě dlouhé epické básně a několik dalších děl. Jeho hry byly přeloženy do každého významnějšího jazyka. Kromě psaní her se věnoval i herectví. Shakespeare se narodil a vyrůstal ve Stratfordu nad Avonou. V 18 letech se oženil s Anne Hathawayovou. Narodily se jim 3 děti: Susanna a dvojčata Hamnet a Judith. Později se přestěhoval do Londýna a začal svou divadelní kariéru. Na konci života se vrátil zpět do Stratfordu, kde také zemřel. O jeho soukromém životě se dochovalo málo informací a bylo vyřčeno mnoho spekulací o jeho sexualitě, náboženství, či skutečném autorství jeho her. Většinu svých her napsal v letech 1590–1613. Ze začátku psal hlavně komedie a historické hry, žánry, které vyzdvihl na vrchol tehdejšího umění. Od roku 1608 psal převážně tragédie, včetně jeho slavných her jako jsou Hamlet, Král Lear a Macbeth. Roku 1623 vydali dva jeho divadelní spolupracovníci První Folio, kolekci všech jeho her. Shakespeare byl za svého života významný básník a dramatik, byl tehdy údajně známý dokonce i na našem území[1] (jiné zdroje[2] uvádějí, že k prvnímu českému překladu (adaptaci) Shakespearova díla došlo až v roce 1786 zásluhou Karla Ignáce Tháma). Světovou slávu získala jeho díla až v 18. století zásluhou francouzských a německých překladů. I v dnešní době jsou jeho hry velmi oblíbené a jsou stále hrány po celém světě. Obsah [skrýt] 1 Život 1.1 Mládí 1.2 Londýn a divadelní kariéra 1.3 Poslední roky a smrt 2 Spekulace 3 Ukázka z díla 4 Dílo 4.1 Historické hry 4.2 Komedie 4.3 Tragédie 4.4 Pohádkové hry 4.5 Básně 5 Odkazy 5.1 Reference 5.2 Související články 5.3 Literatura 5.4 Externí odkazy [editovat]Život [editovat]Mládí Shakespearův rodný dům ve Stratfordu Ztvárnění Shakespearova erbu William Shakespeare byl synem Johna Shakespeara, úspěšného rukavičkáře a později i radního, pocházejícího ze Snitterfieldu, a Mary Ardenové, dcery bohatého velkostatkáře.[3] Ve Stratfordu bydlela rodina v Henley Street. Shakespeare se narodil ve Stratfordu nad Avonou (anglicky Stratford-upon-Avon) a byl pokřtěn 26. dubna 1564. Za jeho datum narození je většinou považován 23. duben, den Svatého Jiří. Toto datum zřejmě není pravdivé, bývá připisováno vědci z 18. století, který pravděpodobně udělal chybu. Shakespeare 23. dubna roku 1616 zemřel. Narodil se jako třetí dítě z osmi a byl nejstarší syn, který přežil do dospělosti. Přestože se z tohoto období nedochovaly žádné záznamy, většina životopisců se shoduje, že Shakespeare vystudoval ve svém rodném městě gymnázium (King Edward VI Grammar School) založené roku 1553.[4] Za vlády královny Alžběty I. měla gymnázia různou kvalitu, ale osnovy v celé Anglii určoval zákon a školy měly poskytovat intenzivní výuku latiny a klasického umění. V 18 letech se Shakespeare oženil s 26letou Anne Hathawayovou. Povolení k sňatku vydal církevní soud diecéze ve Worcesteru 27. listopadu 1582. Obřad byl pravděpodobně připraven ve spěchu, protože Worcesterský kancléř povolil, aby se ohlášky četly pouze jednou namísto třikrát, jak bylo zvykem. Důvodem mohlo být těhotenství Anne. Šest měsíců po svatbě se narodila dcera Susanna. Byla pokřtěna 26. května 1583. Dvojčata, syn Hamnet a dcera Judith, se narodila téměř dva roky po svatbě, pokřtěna byla 2. února 1585. Hamnet zemřel z neznámých příčin ve věku jedenácti let, což jistě poznamenalo Shakespearovu tvorbu. Pohřben byl 11. srpna 1596. Po narození dvojčat následuje období, ze kterého o Shakespearovi máme velmi málo informací. Vědci toto období mezi roky 1585 a 1592 označují jako Shakespearova "ztracená léta". Životopisci se snaží vysvětlit toto období mnoha spornými příběhy. Nicholas Rowe, první životopisec zabývající se Shakespearem, popsal Stratfordskou pověst, podle které Shakespeare uprchl ze Stratfordu do Londýna, aby se vyhnul stíhání kvůli pytláctví. Podle jiného příběhu z 18. století začal Shakespeare svou divadelní kariéru hlídáním koní návštěvníků londýnského divadla. John Aubrey tvrdil, že Shakespeare byl učitelem na venkově. Několik vědců ve 20. století přišlo s teorií, že Shakespeare mohl být zaměstnán jako učitel Alexandrem Hoghtonem z Lancashire, katolickým statkářem, který jmenoval jistého "Williama Shakeshafte" ve své závěti. Kromě pověstí shromážděných po jeho smrti není žádný důkaz, který by podkládal tyto příběhy. [editovat]Londýn a divadelní kariéra Neví se, kdy přesně Shakespeare začal psát, ale dobové odkazy a záznamy vystoupení ukazují, že několik jeho her bylo na londýnské scéně od roku 1592. V tisku byl kritizován dramatikem Robertem Greenem: …there is an upstart Crow, beautified with our feathers, that with his Tiger's heart wrapped in a Player's hide, supposes he is as well able to bombast out a blank verse as the best of you: and being an absolute Johannes factotum, is in his own conceit the only Shake-scene in a country. Vědci se liší názorem, jaký byl přesný smysl znění jeho slov, ale většina se shoduje, že Greene vyčítal Shakespearovi snahu dosáhnout stejné úrovně jako spisovatelé s univerzitním vzděláním, kterými byli například Christopher Marlowe, Thomas Nashe a sám Greene. Fráze zapsaná kurzívou paroduje řádek "Oh, tiger's heart wrapped in a woman's hide" ze Shakespearovy hry Jindřich VI., třetí část. Ta, společně se slovní hříčkou "Shake-scene" dokazuje, že Shakespeare byl cílem Greenových narážek. Greenův útok je první zmínkou o Shakespearově divadelní kariéře. Životopisci se shodují, že jeho kariéra mohla začít kdykoliv od poloviny osmdesátých let 16. století do Greenovy zmínky. V letech 1593 až 1594 byla londýnská divadla zavřená kvůli epidemii moru, Shakespeare psal poezii pod ochranou hraběte Southamptonského. Po této epidemii se stal členem nové divadelní skupiny Služebníci lorda komořího (Lord Chamberlain's Men), kde působil jako herec a dramatik. Brzy se stali přední dramatickou skupinou Londýna. Po smrti královny Alžběty I. roku 1603 skupina získala královské privilegium od nového krále, Jakuba I., a název skupiny byl změněn na Královskou společnost (King's Men).[5] V roce 1599 se společnost Lord Chamberlain's Men přemístila do divadla Globe a Shakespeare se stal vlastníkem jedné jeho desetiny.[6] Díky tomu byl výrazně lépe zajištěn — předtím dostával za hru asi 6 liber. Když roku 1613 Divadlo Globe vyhořelo, přesunula se společnost do divadla Blackfriars. Podle Shakespearových nákupů a investic můžeme usoudit, že se z něj stal bohatý muž. V roce 1597 koupil druhý největší dům ve Stratfordu, tzv. New Place. Pro Shakespeara však končí dramatická tvorba a zanedlouho se vrací za manželkou a dcerami do svého rodiště, kde zůstane až do smrti. Některé Shakespearovy hry byly roku 1594 vydány v knižních edicích. Po roce 1598 jeho jméno získalo renomé a začalo se objevovat na titulních stranách. Roku 1616 byl jmenován na vydání prací Bena Jonsona v seznamu účinkujících za hry Every Man in His Humour a Sejanus, His Fall. Absence jeho jména v seznamu účinkujících z roku 1605 za Jonsonovu hru Volpone je podle některých vědců znakem, že jeho herecká kariéra se blížila ke konci. I když První Folio z roku 1623 jmenuje Shakespeara jako jednoho z hlavních herců, některé z her byly poprvé zahrány až po hře Volpone. Nemůžeme tedy přesně určit, které role hrál. V roce 1610 John Davies z Herefordu napsal, že "dobrý Will" hrál "královské" role. Roku 1709, Rowe zapsal, že Shakespeare hrál ducha hamletova otce. Podle pozdějšího názoru hrál také Adama ve hře Jak se vám líbí, ačkoli vědci pochybují o správnosti zdrojů informací. Shakespeare během své kariéry pobýval v Londýně a ve Stratfordu. Roku 1596, tedy rok před tím, než koupil New Place, nový domov pro jeho rodinu ve Stratfordu, žil Shakespeare na farnosti Svaté Heleny na ulici Bishopsgate, severně od Temže. Roku 1599 se přestěhoval na druhý břeh řeky do Southwarku. Byl to rok, ve kterém skupina postavila divadlo Globe. Roku 1604 se přestěhoval na zpět na severní břeh řeky. Tam si pronajal byt od francouzského hugenota Christophera Mountjoye, výrobce dámských paruk a jiných pokrývek hlavy. [editovat]Poslední roky a smrt Památník ve Stratfordu Po letech 1606-1607 psal Shakespeare méně her a žádná hra napsaná po roce 1613 mu není připisována. Poslední tři hry nenapsal sám. Spolupracoval pravděpodobně s Johnem Fletcherem. Rowe byl první životopisec, který uvedl, že Shakespeare pár let před svou smrtí odešel do Stratfordu[7]. Nicméně Shakespeare i nadále navštěvoval Londýn. V dubnu 1613 koupil strážní domek v Blackfriarském převorství a v listopadu 1614 byl pár týdnů v Londýně se svým zetěm, Johnem Hallem. Shakespearův hrob Shakespeare zemřel 23. dubna 1616. Jeho dcera Susanna se v roce 1607 vdala za lékaře Johna Halla a Judith se dva měsíce před Shakespearovou smrtí provdala za Thomase Quineyho, obchodníka s vínem. Ve své poslední vůli zanechal své starší dceři Susanně velké množství majetku. Podmínkou bylo, aby jej předala nedotčený svému prvnímu synovi. Quineyovi měli tři děti, ale všechny zemřely bez potomků. Hallovi měli jedno dítě, Alžbětu, která se dvakrát vdala, ale zemřela bezdětná v roce 1670. Tím zanikl Shakespearův rod. Jeho závěť skoro nezmiňuje jeho ženu Anne, která pravděpodobně měla automaticky právo na třetinu majetku. Shakespeare byl pohřben před oltářem v kostele "Holy Trinity Church" dva dny po smrti. Před rokem 1623 byl vyroben památník, Shakespeare na něm byl vyobrazen v gestu psaní. Plaketa na něm jej srovnává s Nestorem, Sokratem a Vergiliem. Shakespearovi je věnováno mnoho památníků po celém světě. [editovat]Spekulace Shakespearova existence byla v minulosti zpochybňována a bylo vysloveno mnoho domněnek (zčásti velmi bizarních) o jeho skutečné identitě (vyskytují se např. hypotézy, že se jednalo o pseudonym Francise Bacona). Většinou odborníků jsou tyto domněnky odmítány jako nesmyslné. Na základě některých zmínek v jeho hrách a také Sonetů, které z větší části popisují spíše milostný než přátelský vztah dvou nepojmenovaných mužů, se spekuluje také o Shakespearově homosexualitě, resp. bisexualitě (velká část Sonetů líčí také básníkův vztah k nejmenované ženě, navíc Shakespeare prokazatelně byl ženatý a měl děti). Tato spekulace nebyla definitivně potvrzena ani vyvrácena, odpůrci této spekulace mimo jiné argumentují tím, že psát o příteli v termínech milostné poezie patřilo k dobové literární konvenci. [editovat]Ukázka z díla Překlad Sonetu 146: Martin Hilský.[8] „ Sonet 146 je zvláštní tím, že je to rozhovor s vlastní duší, připomínající středověké debaty duše a těla. Takové téma je v knize Shakespearových sonetů zcela výjimečné, vlastně ojedinělé. “ — Martin Hilský, Máš před sebou všechny mé cesty. (nakl. Lidové noviny, Praha 2008, s.118-119) Sonet 146 Ubohá duše, v hříšném těle vězíš, tělesné pudy se v něm vzpurně sváří, proč uvnitř zmíráš, hladovíš jak v cele, tvůj zevnějšek však nádherou jen září? K čemu ten lesk, když zajde v krátké době? Proč pouhá schránka má tě tolik stát? Pro radost červů, co ji pozřou v hrobě? Pro ně se pachtíš? Jim chceš všechno dát? Hleď z nouze těla udělat svou ctnost, čím ono schází, v tom zkus najít lék, pozemskou bídu vyměň za věčnost, bohatá uvnitř, chudá navenek. Ze Smrti žij, co ze života žije, smrt Smrti navždy smrtelnost z nás smyje. Překlad Sonetu 146: Jiří Josek [9] Sonet 146 Ubohá duše v hříšném těle skrytá, které tě svírá jako okovy, proč na fasádě rozmařile plýtváš a sama uvnitř krutě hladovíš? Proč s náklady, jež se ti nevyplatí, udržuješ svůj chátrající byt, když červi, jeho příští adresáti, ho nenechají ani v klidu shnít? Radši žij, duše, tělu na úkor, ať tělo strádá pro tvé potěšení. Na věčnost hleď, jež sahá za obzor všech vnějších strastí. Nitro má víc ceny. Tím smrti zabráníš, jež žití brání, vždyť smrtí smrti končí umírání. [editovat]Dílo Je plně renesančním autorem a jeho dílo je zcela světské. [zdroj?] Ženy vynikají čestností a hrdostí. Pro jeho dramata je typický tzv. blankvers — nerýmovaný verš, sestávající z pěti jambických stop. Sonety psával formou anglického sonetu, tj. podle rýmového schématu ababcdcdefefgg či abbacddceffegg apod. Přelomový byl nejenom jeho styl psaní, ale hlavně to, že postavy již nejsou tak středověké, jako byly u jeho současníků. Shakespeare je typickým autorem pro nastávající období renesance, kdy Evropa vybředla z temného tmářství a dogmat církve. Proto jsou třeba ženy v Shakespearových dílech více emancipované a oproti ženám ve středověké literatuře si dovolí odporovat muži a mít vlastní názor. Toto bylo ve své době přelomové a autor musel mít odvahu a nebát se porušení konvencí. Jeho tvorba bývá dělena do tří období: V letech 1591–1600 Psal především komedie a historická dramata, často zpracovával staré náměty z anglické minulosti a z antiky. 1601–1608 Přichází zklamání a rozčarování nad vývojem společnosti, do jeho tvorby vniká pesimismus a píše tragédie. 1608–1612 Smiřuje se s životem a píše hry, mající charakter romance (tj. obsahující jak prvky tragédie, tak prvky komedie) a sonety. [editovat]Historické hry Jindřich IV. (Henry IV), dva díly 1598–1600 Jindřich V. (Henry V) 1599 Jindřich VI. (Henry VI), tři díly 1591 Jindřich VIII. (Henry VIII) 1611 Král Jan (King John) 1597 Richard II. 1596 Richard III. 1593 [editovat]Komedie Dva šlechtici veronští (The Two Gentlemen of Verona) 1595 Dva vznešení příbuzní (The Two Noble Kinsmen) 1613 Jak se vám líbí (As You Like it) 1601 Komedie plná omylů (The Comedy of Errors) 1593 Konec vše napraví = Konec dobrý, všechno dobré (All's Well That Ends Well) 1603 Kupec benátský (The Merchant of Venice) 1597 Marná lásky snaha 1595 (Love's Labor's Lost) Mnoho povyku pro nic (Much Ado About Nothing) 1599 Periklés (Pericles) 1609 Půjčka za oplátku 1606 (Measure for Measure) Sen noci svatojánské (A Midsummer-night's Dream) 1596 Večer tříkrálový (Twelfth Night) 1602 Veselé paničky windsorské (The Merry Wives of Windsor) 1601 Zkrocení zlé ženy (The Taming of the Shrew) 1594 [editovat]Tragédie Antonius a Kleopatra (Antonius and Cleopatra) 1607 Coriolanus 1608 Hamlet 1604 Julius Caesar 1599 Král Lear (King Lear) 1606 Macbeth 1606 Othello 1605 Romeo a Julie (Romeo and Juliet) 1595 Timon athénský (Timon of Athens) 1608 Titus Andronicus 1594 Troilus a Cressida [editovat]Pohádkové hry Bouře (The Tempest) 1612 Cymbelín (Cymbeline) 1609 Zimní pohádka (The Winter's Tale) 1611 [editovat]Básně Fénix a hrdlička (The Phoenix and the Turtle) 1601 Sonety 1609 Venuše a Adonis 1593 Znásilnění Lukrecie (The Rape of Lucrece) 1594 Nářek milenčin (A Lover's Complaint) 1609 Vášnivý poutník 1599